Tatry v literatúre

Digitálna knižnica

  • Zväčšiť veľkosť písma
  • Predvolená veľkosť písma
  • Zmenšiť veľkosť písma
Úvod Slovenská literatúra Poézia ŠOLTÝSOVÁ, ANNA ZUZANA (1809-?) - Strana 2

ŠOLTÝSOVÁ, ANNA ZUZANA (1809-?) - Strana 2

Tlačiť
Obsah článku
ŠOLTÝSOVÁ, ANNA ZUZANA (1809-?)
Chvála Tatier
Žárlivost
Celý článok
1. CHVÁLA TATER
Tatra prý jen sídlo zimy
Hnízdo neourodné,
Omrzlé a cestujícím
Obtížné, neschodné.

Ale právě to jest dobře
Že také jsou Tatry,
Nech jen nejde, třebas nikdo,
Nech jen přijdou bratři.

Slovan, věrný syn přírody
Na Tatrách okřeje,
Neb se mu v oustřety krásná
Příroda usměje.

Tu jej plesa, tu výšiny,
Zovou ku plesání
Tu prameny, vodopády
Péče pryč zahání.

Naše Tatry nebesáhlé
Vůní kořínkovou
Plní povětří, a kojí
Duši poutníkovou.

A ve Tater lůně temném
Jasné zlato blýská,
Při něm si i náš odpůrce
Nejedenkrát výská.

Tatry naše, Tatry věčné
Mají zpěvů tisíc,
A Slovenka, svou Slovenskou
Píseň nedá za nic.

I my sme tu byli v lůnu
Tater nebetýčných,
A na těchto nezábudek
Nabrali si sličných.

In: Nitra I, 1842, s. 126-127

 



 


Copyright © 2019 Tatry v literatúre. Všetky práva vyhradené.
Joomla! je bezplatný softvér uvoľnený pod licenciou GNU/GPL.